PŘEROV | |
|
|
Město Přerov leží v srdci Moravy a rozkládá se na obou březích řeky Bečvy. Je kulturním, společenským a administrativním centrem regionu.
Status: statutární město Celková výměra: 5845 ha Počet obyvatel: 43565 (k 1.1.2018) Kraj: Olomoucký kraj Obvody, části: Vnitřní město, Dluhonice, Předmostí, Henčlov, Lověšice, Újezdec, Kozlovice, Lýsky, Popovice, Vinary, Čekyně, Žeravice Střední nadmořská výška: 210 m n. m. Nejníže položený bod: 200 m n. m. řeka Bečva Nejvýše položený bod: 291 m n. m. vrch Žalkov
HISTORIE
Původní sídelní útvar na území dnešního Přerova se nacházel na pravém břehu řeky Bečvy v Předmostí. Archeologické výzkumy zde odhalily rozsáhlé sídliště lovců mamutů z doby před 25 000 lety.
Prvá písemná zmínka o Přerově pochází z roku 1141. Roku 1256 udělil Přemysl Otakar II. osadě práva královského města.
V době husitských válek představovalo důležité středisko kališníků na Moravě. Obnova města v druhé polovině 15. století souvisela s významným rodem Tovačovských z Cimburka (1457 - 1470).
Vrcholného rozvoje se městu dostalo za Pernštejnů (1487). Došlo ke kolonizaci návrší kolem hradu novými osadníky, mezi nimiž byli zastoupeni členové jednoty bratrské. Jejich zásluhou se Přerov stal v 16. století důležitým kulturním střediskem, sídlem biskupa jednoty bratrské a rovněž místem, kde působila významná bratrská škola.
Roku 1523 se v Přerově narodil Jan Blahoslav, autor české gramatiky.
Na zdejší bratrské škole učil v letech 1608 - 1611 učil a následně tu i v letech 1614 - 1618 působil jako učitel a pomocník biskupa Jan Amos Komenský.
Vrchol i tragický pád zažíval Přerov za vlády předáka moravské protestantské šlechty, vzdělaného Karla staršího ze Žerotína v letech 1598 - 1636. Dvě století následující po prohraném stavovském povstání znamenala pozvolný úpadek a ztrátu významu města.
Roku 1841 totiž přijel do Přerova prvý vlak a zdejší nádraží se stalo důležitou železniční křižovatkou. V souvislosti se zaváděním železniční dopravy došlo postupně od druhé poloviny 19. století k rychlému hospodářskému růstu, jehož základem byla po dlouhá léta výroba zemědělských strojů.
Od 60. let 19. století se město projevovalo také v kulturní oblasti, vznikla tu prvá česká rolnická škola na Moravě roku 1865, třetí české gymnázium po Brně a Olomouci roku 1870 a další školy odpovídající hospodářským a kulturním potřebám občanů. Významnou kulturní institucí se stalo Muzeum Komenského založené roku 1887. Od roku 1877 byl Přerov sídlem okresního hejtmanství. Přerované osvědčili svou statečnost v odporu vůči cizí nadvládě v době 1. světové války i za nacistické okupace v letech 1939 - 1945.
PAMÁTKY
Městská památková zóna Zámek Přerov
Muzeum Komenského
Síň Komenského
Památník lovců mamutů
Zámek Čekyně
Hradiště Čekyně
NPR Žebračka
PP Na Popovickém kopci
PP Malé laguny
NS Předmostím až do pravěku
NS Přerovským luhem
DOSTUPNOST
Vzdálenost vzdušnou čarou 25 km jihovýchodně od Olomouce.
- Vlakem: žst. Přerov (trať č. 270, 300, 330), vzdálenost 1,5 km z centra Přerova.
- Autobusem: autobusové nádraží Přerov, vzdálenost 1,5 km z centra Přerova.
- Pěšky: červená TZ z Tovačova.
- Na kole: cyklotrasa č. 5042, 50 Bečva,
- Autem: silnice č. 47 z Hranic na Moravě; č. 55 z Olomouce nebo z Hulína; č. 434 z Prostějova nebo z Lipníku nad Bečvou; č. 436 z Velké Bystřice nebo z Kojetína; č. 150 z Bystřice pod Hostýnem nebo z Prostějova.
Zdroj informací: www.prerov.eu
Datum poslední aktualizace článku: 25.11.2021 |
|
|
|
|